Patří TURECKO do EU?? aneb Soužití s Kainem

 

Patří TURECKO do EU? aneb 

Soužití s Kainem 

Tato otázka již dosti dlouho rezonuje ve všech evropských státech a různých kruzích.

Já osobně si myslím, že Turecko se již samo zařadilo tam, kam patří, tím, jak se profiluje v praktické politice:

Růstem ekonomického potenciálu, tempem modernizace a rozvinutou dopravní infrastrukturou (převyšující vysoce nejen úroveň Ruska, ale i řady evropských států), by do EU jistě patřilo, ALE ....

Svým koketováním s palestinskými radikály a iránskými ajatolláhy, svými hegemonisticko-panturkickými ambicemi a svým nepřátelským postojem vůči našim přirozeným spojencům v regionu - Kypru, Arménii a Izraeli - reprezentujícím jediné demokracie na východ od Bosporu, se samo z Evropy (a euroatlantického kulturně-politického prostoru) VYČLEŇUJE!







Už samotná skutečnost, že nelze začlenit do EU stát, jenž - kromě absence demokratických tradic - nemá vypořádané vztahy se svými sousedy (a tudíž představuje kolektivní riziko), tuto možnost víceméně vylučuje.


Ostatně 22.12. 2011 Turecko přerušilo kulturní vztahy s Francií kvůli zákonu o popírání genocidy (Popírání genocidy na Arménech bude ve Francii trestné ) čímž jasně deklarovala svůj postoj jak k minulosti, tak demokratickým principům Evropy do které se snaží začlenit výlučně kvůli ekonomickým výhodám.

Nutno zdůraznit, že zabíjení Arménů v osmanském Turecku 1895-1918 považuje za genocidu oficiálně více než dvacet zemí

Belgie, Bulharsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Vatikán, Argentina, Austrálie, Kanada, Libanon, Uruguay, Venezuela, USA. (Viz též Evropská unie: Rezoluce Evropského parlamentu (1987, 2000, 2002), Zpráva A. M. Oostalandera z dubna 2004, Rezoluce parlamentního shromáždění Rady Evropy (1998, 2001) .)

V Turecku je tato kapitola historie tabu a oficiální kruhy ani po 90 letech nechtějí ani slyšet o tom, že by se měly za tyto zločiny omluvit nebo se k nim aspoň přiznat! Turecko se naopak snaží všemožnými nekorektními způsoby, jako umlčováním novinářů či uplatňováním hospodářského nátlaku, zbavit zodpovědnosti ("V Turecku bylo zabito třicet tisíc Kurdů a 1,5 milionu Arménů, ale téměř nikdo kromě mě se o tom neodvažuje mluvit - a nacionalisté mě za to nenávidějí." prohlásil Orhan Pamuka, turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu. Když na veřejnosti prohlásil, že Turecko na Arménech spáchalo genocidu, žádala pro něj turecká prokuratura 3 roky vězení za "očerňování turecké národní identity". Pod tlakem světové veřejnosti a mezinárodních organizací, především Evropské unie, byl zproštěn viny. Všeobecnému pranýřování, provázenému dokonce pálením jeho knih na veřejnosti, se ovšem neubránil.)



.

Dalším problémem je arménská anexe části ázerbajdžánského území obývaného Armény, Náhorního-Karabachu. Během války o toto území mezi lety 1888-1994 rozvázalo Turecko diplomatické vztahy s Arménií a uzavřelo hermeticky společnou hranici, čímž Arménii uvrhli do částečné izolace, aby tak podpořilo svého spojence.


Vzájemné hranice Turecka a Arménie jsou nadále problematické (i nadále jsou zcela uzavřeny, bez jediného hraničního přechodu, a na mnohých místech dokonce zaminovány, takže Arméni nadále nemají možnost ani navštívit svou posvátnou horu Ararat, nacházející se již celé generace na územích historické Arménie připojených v letech 1913-20 k Turecku).

* * *


Kypru ztěžuje Turecko, které má ve ve vodách kolem Kypru vlastní plány, přístup k nalezištím ropy a plynu u jeho pobřeží.

Kyperská republika totiž podepsala s Izraelem dohodu vymezující výhradní ekonomické zóny mezi oběma zeměmi, aby mohly pokračovat společně ve výzkumu podmořských ložisek v tomto regionu. Proti tomu se ale ostře staví nepřátelsky naladěné Turecko, které oznámilo plány na vlastní průzkum ropy a plynu ve Středozemním moři.

Turecko v září 2011 dokonce vyzvalo Kypr,aby ukončilo spolupráci s Noble Energy, a poslalo do zkoumané oblasti svou průzkumnou loď pod ochranou svých válečných plavidel.

"Apelujeme na Turecko, aby prokázalo duch míru a smíření a nepodnikalo žádné riskantní akty a provokace," řekl kyperský prezident Christofias na adresu Ankary. (Kypr je od roku 1974 rozdělen na jižní Kyperskou republiku, která je členem Evropské unie, a tzv. Severokyperskou republiku - vzniklou po turecké vojenské invazi a obsazení severní části ostrova - , kterou nikdo kromě Ankary neuznává = http://cs.wikipedia.org/wiki/Severokypersk%C3%A1_tureck%C3%A1_republika.)



Soubor:NCyprus location.svg

Rozdělení Kypru na Kyperskou republiku, která je členem Evropské unie, a tzv. Severokyperskou republiku (červeně).

Vznikla tak absurdní situace vzhledem k plánům na vstup Turecka do Evropské unie - budoucí partner nyní vojensky okupuje část území EU, do které chce vstoupit!?






Zajímavým jevem / aspektem turecké cesty k evropské demokracii jsou

Šedí vlci / Bozkurtlar

V r. 1958 byla v Turecku založena republikánská rolnická národní strana (Tur. Cumhuriyetçi Köylü Millet Partisi, CKMP). V r.1969, když se k moci dostal Alparslan Türkeş (* 25.11.1917 na Kypru - † 5.4.1997 v Turecku}, se přejmenovala na Stranu národního hnutí (Tur. Milliyetçi Hareket Partisi, MHP) a šířila šovinistické a panturecké názory. V rámci této strany vycházely tzv.. "spolky idealisty" - mládežnické organizace, buňky šedých vlků. Šedí vlci (turecky: Bozkurtlar), známí také jako Idealistická Mládež (Tur. Ülkücü Gençlik) je krajně pravicové muslimské uskupení prosazující reakční nacionalistickou doktrínu a propagující celoturecké ideály a symboly (např. návrat do Věčného Ela - do zlatého věku Turků). Jejich heslem však je: "I když se prolije naše krev, islám musí zvítězit." Členy šedých vlků se stávali především studenti, dobrodruzi, rolníci a dělníci. Jejich činnost je oficiálně zakázána v mnoha zemích a dokonce i v samotném Turecku. Neoficiálně však v západní Evropě existují a jejich skupiny jsou zaregistrovány jako kulturní a sportovní organizace. k šedým vlkem se mohou hlásit pouze skupiny, které mají svou hierarchii, jsou nacionalistické, a respektují příkazy z Turecka. V r. 1980 existovalo asi 1700 oddílů, které sdružovali kolem 200 000 členů.

Roky 1977-1980 byly v Turecku poznamenané terorismem. V r. 1977 bylo zaznamenáno 239 politických vražd, v r. 1978 jich bylo 831 včetně 3121 pokusů o vraždu. V r. 1979 zahynulo 1150 lidí. Navzájem na sebe útočili pravičáckých i levičácká teroristé a zabíjeli politiků, vědců i novinářů. Bozkurtlar také vyhazoval do vzduchu autobusy, zastávky, kavárny. 1.5.1977 také rozstříleli účastníků mítinku v Istanbulu, tehdy zahynulo 40 lidí. Koncem prosince 1978 napadli náboženskou procesí šíitských Kurdů v Kachranmaráše kdy zabili 101 a zranili 1052 lidí. Podpálili také 210 budov.

Činnost teroristů byla potlačena vojenským vedením po převratu 12.9.1981. A. Türkeş a dalších 587 Šedých vlků bylo uvězněno. Türkesa obvinili z vyvolávání ozbrojených útoků na vládu, z ozbrojených střetů s politickým motivem a také z organizace masového teroru a vražd 594 lidí. Prokurátor pro Türkeşa a 219 obviněných žádal trest smrti. Popraven však nebyl.



Šedí vlci se dostali do povědomí světové veřejnosti hlavně díky jejich členovi Mehmetu Ali Agcovi (Agdžovi), který se 13.5.1981 pokusil o atentát na papeže Jana Pavla II. Po neúspěšném pokusu se snažili zorganizovat další útok, ale šedého vlka Sametu Arslan 14.5.1985 zadrželi na nizozemské hranici pro podezření z přípravy na atentát.

V r. 2004 se jim v Turecku podařilo zabránit promítání filmu Ararat (režisér: Atom Egojan - film byl o genocidě Arménů). V témže roce, 19.2.2004, další sympatizant šedých vlků, vycvičený v turecké části Kypru - kde se nachází jejich základna - Ramil Safari sekerou zabil spícího arménského důstojníka Gurgena Margarjana v Budapešti, kde se oba zúčastnili kurzu anglického jazyka v rámci programu NATO. Safari se hájil tím, že Margarjan údajně urazil Ázerbájdžánskou zástavu a také ázerbajdžánské vojáky. Safari byl 22.2.2007 odsouzen na doživotí.




Velký vliv mají Šedí vlci i na turecké imigranty v Rakousku a Německu. V Nizozemsku v r. 1995 založili Tureckou Federaci Nizozemska, kterou tam má asi 56 místních buněk a přibližně 30 000 členů.

Ideologie panturkizmu a panazerizmu však ohrožuje například i Írán, kde ji podporuje turecká menšina v čele s Čechreganlim, který předsedá Národnímu hnutí Jižního Ázerbájdžánu. Cílem íránských Šedých vlků je vyostřovat separatismus a prezentovat světovému společenství provincie Atrpatakan a Astara jako Jižní Ázerbájdžán. Významný podporovatel šedých vlků Eľčibej už dávno mluvil o tom, že cesta do Turecka vede přes Tebriz a také například toužil po koupání v arménském jezeře Sevan.






Šedí vlci v zemích bývalého SSSR


Od r. 1988, kdy se začal Karabachu konflikt, turecká rozvědka a panturecké organizace začaly urychleně vytvářet nacionalistické a extremistické jednotky, které měly být namířeny proti tehdejšímu SSSR a později SNS a Rusku. Hlavními centry jejich sítě se stala města Baku, Sumgait, Kirovabad a Mingčaur. Financovalo je především Turecko, které se snažilo vytvořit si v Ázerbájdžánu opěrný bod a odříznout Rusko od Kavkazu, který byl pod ruským vlivem již téměř 300 let. Ázerbájdžán se tak stal nejen velkým odběratele zbraní, ale i kanálem pro dodávku zbraní na Severní Kavkaz.

Podle mnoha zdrojůpogromy na civilní arménské obyvatelstvo v Sumgaitu a Baku vedli emisaři tureckých Šedých vlků a Štáb hlavní rozvědky v Ázerbájdžánu.








V Ázerbájdžánu Šedí vlci vytvořili samostatnou jednotku na jaře r. 1992. Tehdy tam zavítal i předseda MPTM Šedý vlk Alparslan Türkeş z Turecka. Byl přivítán jako hrdina. V prezidentské kampani podporoval Abülfaza Elçibaya, který volby vyhrál a za ministra vnitra jmenoval Isgandara Hamidova, člena Šedých vlků. Ten prosazoval obnovení Velkého Turecka s tím, že by k němu připojil severní Írán a rozšířil jej o Sibiř, Indii a Čínu. Hamid rezignoval v dubnu 1993 poté, co Arménii vyhrožoval atomovým útokem (ačkoli Ázerbájdžán zjevně žádné atomové zbraně nevlastnil). V r. 1995 Hamidova zadrželi a odsoudili na 14 let vězení za zpronevěru státních peněz. Amnesty International, stejně jako Rada Evropy, ho však považovali za politického vězně.

V Ázerbájdžánu se Šedí vlci přejmenovali na Národní demokratickou stranu a působí tam dodnes.

Šedí vlci v současnosti operují hlavně v Čečensku. Ale mají jednotky v různých zemích. Zbraně jim dodávají z Ázerbájdžánu a dovážejí je přes Dagestán do Čečenska. Do r. 1995 verbovali do svých řad Ázerbájdžánce. Verbování probíhalo hlavně v nemocnici SEMAŠKO v Baku, kde se většinou léčili ázerbájdžánské vojáci, také v redakci novin Sivila vlci a v hotelu Juknaja v Baku . Nájemným bojovníkům nabízeli plat $ 1500/měs. a $ 5000 v místní měně. Za prozrazení verbování byl trest smrti. V nemocnici se SEMAŠKO také léčili čečenští bojovníci a nájemní vojáci. Lídrem šedých vlků byl I. Hamid z Turecka, který koncem r. 1995 odcestoval do zahraničí získat spojence "v boji proti ruské agresi". Největší podporu tehdy našel v Turecku a Jordánsku. Turecká větev Šedých vlků se vyjádřila, že je připravena posílat své muže do Čečenska.

Zdroj/Copyright: Armenixx

*****************************

Dalším škraloupem Turecka je jeho dlouhodobé potlačování kurdské menšiny, jež se již 100 let domáhá práva na sebeurčení (jež evropské národy dávno považují za samozřejmost neboť samy vesměs na této premise založily svou moderní existenci).

Kurdský nacionalismus jako politické hnutí se projevil jako reakce na zhroucení otomanské říše a zmaření kurdských nadějí na spravedlivé uspořádání v souladu se čtrnáctibodovým programem amerického prezidenta Woodrowa Wilsona z 8. ledna 1918, ve kterém navrhl, aby všem národům bylo přiznáno právo na sebeurčení, tedy i Kurdům. Tento princip však tehdy Velké Británii ani Francii nevyhovoval. V květnu 1916 byla uzavřena Sykes-Picotova dohoda mezi Francií a Velkou Británií se souhlasem Ruska o rozdělení otomanské říše bez ohledu na právo na sebeurčení, která rozhodujícím způsobem ovlivnila budoucnost Kurdů.

Po 1. světové válce se požadavek na vznik nezávislého Kurdistánu stal součástí mírové smlouvy podepsané Tureckem 10. srpna 1920 v Sévres. Čl. 62-64 se týkaly práva Kurdů na nezávislost, jež jim měla být poskytnuta Společností národů po referendu, které se mělo konat rok po podepsání smlouvy (Smlouva ze Sévres 1920). V důsledku vnitropolitického vývoje v Turecku, kde byla vyhlášena republika a k moci se dostal Mustafa Kemal zvaný Atatürk, a územních zisků, kterých turecká armáda v letech 1920-1922 dosáhla, smlouva pozbyla platnosti. Na nátlak Turecka a se souhlasem Velké Británie, které záleželo na obraně svých strategických zájmů v Mezopotámii, a Francie, která měla získat Libanon a Sýrii jako své mandátní území od Společnosti národů, byl požadavek na vytvoření nezávislého Kurdistánu ze smlouvy podepsané 24. července 1923 v Lausanne vyňat.

Kurdistán byl rozdělen, hranice nerespektovaly rozložení Kurdů podle pokrevní a jazykové spřízněnosti a rozdělily kmeny i celé rodiny. To vedlo. spolu s centralizační politikou všech dotyčných vlád, k vyvolání řady ozbrojených povstání.


Východní Turecko představuje de facto válečnou zónu, kde operují kurdské partizánské oddíly na jejichž akce odpovídá turecká armáda nejen raziemi v kurdských vesnicích, nýbrž i bombardováním kurdských oblastí v sev. Iráku.

Turecko např. využilo i své kontroly nad zdroji vody a vymohlo si vyhoštění řady kurdských představitelů ze Sýrie a uzavření táborů PKK v zemi. (Sýrie v roce 1998 nátlaku ustoupila a v říjnu podepsala s Tureckem dohodu)


Turecko - rádoby kandidát na členství v EU - se tedy celá desetiletí (a nadále stále tvrději) podílí na útlaku národa Kurdů, jejichž populace čítá kolem 30 milionů (v Turecku jich žije skoro 14 milionů), společně s diktaturami Iráku, Íránu a Sýrie. (Přitom již kolem 13.století poprvé vznikl Kurdistán s přesně stanovenými hranicemi, který však neměl dlouhé trvání. V historii se s ním potom můžeme setkat ještě jednou, v 19.století, kdy byl provincií Osmánské říše. Ta byla následně zrušena během vládním reforem a Kurdové se již vlastního území nedočkali, přestože mnohem menší národy v Evropě - včetně ČSR, Bulharska, Rumunska či Albánie - se vlastního státu dočkaly již po 1. světové válce). Fakt, že Turecko není schopno uznat 14 milionů Kurdů jako etnickou menšinu, a praktikovaná násilná asimilace, kulturní útlak a přesidlování představují jasné porušování základních lidských práv, neslučitelné s evropskými normami.



Poválečný turecký stát Kemala Atatürka byl však budován na nacionalistických principech, jehož kurdská politika měla jediný cíl - asimilaci. V praxi to znamenalo, že Kurdům, přejmenovaným na ,,horské Turky", byla odmítnuta národnostní ochrana, bylo zakázáno užívání kurdštiny v úředních stycích a ve školách, většina kurdských obcí dostala turecká jména atd.
Tato politika způsobila řadu povstání v 11 kurdských provinciích (v letech 1925, 1930-31, 1938-39), všechny bouře byly krutě potlačeny. Rostoucí vzájemné násilí začalo podněcovat vznik kurdských organizací, např. první kurdské politické strany Chojbun ve 20. letech.
Kurdský problém se stal v 90.letech hlavním vnitropolitickým problémem Turecka. V roce 1990 vláda zavedla dekret 413, který zmocňoval guvernéry v kurdských oblastech k zvláštním pravomocím (např. možnost vyhlášení stanného práva).

Premiér Erbakan slíbil Kurdům zahájení nepřímých rozhovorů s PKK, což jeho předchůdci dosud rezolutně vylučovali. Erbakanův návrh však odmítla jak armáda a opozice, tak i koaliční partneři. Pravým opakem ve vztahu ke Kurdům se stal i poslední turecký premiér Bülent Ecevit.
Ústava sice charakterizuje Turecko jako demokratický stát, který zakazuje diskriminaci založenou na etnických, náboženských nebo rasových základech, výklad ústavy však nepovažuje Kurdy za etnickou menšinu. Kurdové se tedy mohou účastnit veškerých oficiálních aktivit, včetně státních funkcí, ale zdůrazňováním svého původu riskují různé druhy postihu. Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání postihuje ty soukromé stanice, které vysílají v kurdštině.




PAN-TURKICKE SNY:

 








Turecko jako bastard Evropy 
aneb 
Užitečný i zrádný a nebezpečný Kain


ANO, Prekérní je, že Západ (euroatlantická civilizace) je nucen kvůli vlastní sebezáchově stále balancovat mezi těmito islamo-fašistickými režimy a metodou volby "menšího zla" akceptovat jako spojence proti Assádovi tureckého fašistu Erdogana, proti teokratickému Iránu wahabistické Saudy ..... aby nebylo ještě hůř.

Tady nejde o žádné kamarádění, nýbrž životní nutnost, pokud by USA (resp. Západ) vyhlásily nepřátelství všem diktaturám a nedemokratickým, totalitním státům - jsme ve 3. světové válce - stačí se mrknout na mapu na blogu:
PROGNÓZA anebo SCÉNÁŘ PRO KATASTROFICKÉ SCI-FI?



Už jen z pohledu imigrační krize stačí představa, jak by to dopadlo, pokud bychom si znepřátelili Turecko. Přinejmenším, bychom v tom případě museli obětovat i Řecko, jehož pobřeží a ostrovy jsou absolutně nehájitelné .

Pokud by Západ svého času dopustil, resp. svou pštrosí izolacionistickou politikou podnítil spojenectví Stalina s Hitlerem, Husajna s Chomejním, Erdogana s Assádem nebo Saudů s Iránem – byl by to konec naší civilizace.

Bohužel, toto vyhánění čerta ďáblem je nutnou daní za to, že si tady (v EU i České kotlině) žijeme celkem v pohodě a míru, neřku-li "jako prasata v žitě"!!
Stejně jako před 80 lety, jsme nuceni zvažovat, které nebezpečí je pro náš svět větší. Tak jako tehdy, v předvečer II. světové války, stojí dnes na hranicích Evropy (zatím proti sobě) dva téměř identičtí, mocichtiví a všeho schopní autokrati, na jedné straně Putin, na druhé Erdogan (který mít v šuplíku legitimaci KGB, může si s Vladimírem ruku podat): ... před Tureckem jsem varoval již před lety – viz:    či  http://ferohrabal.blog.cz/1112/patri-turecko-do-eu    

 …..   a všem dnešním chytrákům to bylo k smíchu.







Chytráci, kteří vesměs před časem odmítali zásah Západu v Sýrii a nyní lamentují nad vydíráním Turecka, by si měli uvědomit, že Erdogan je sice pokrytecký gauner, ale jinak pláčou na nesprávném hrobě! Všechny turecké naschvály jsou již jen důsledkem nebo reakcí na situaci vyvolanou syrským fašistickým režimem, jeho ruským protektorem a neschopností Západu řešit příčiny.

Jestliže Kreml vytvořil situaci, že jeho armáda v Sýrii slouží jako živý štít Assádovu teroristickému režimu, nejen, že se stává spoluviníkem humanitární katastrofy (genocidy syrského lidu a migrační exploze), ALE dává tím najevo, že je ochoten kvůli jednomu diktátorovi a vlastním velmocenským ambicím riskovat rozpoutání globálního konfliktu… a tudíž je nátlak na syrského satrapu prostřednictvím Kremlu zcela na místě. Za konkrétní adekvátní a rychle proveditelnou a efektivní reakci na ruskou agresi (resp. krok k ukončení války v Sýrii i exodu) bych považoval 
uzavření Bosporu a přístavů i vzdušného prostoru EU / NATO pro ruské lodi a letadla a vyslání turecké flotily do Levanty za účelem blokády syrských přístavů... Tento krok by byl určitě účinnější než mnohé bezzubé, polovičaté a obcházené sankce.

Kdyby např. politici V4 neřešili podružné prkotiny, jako nesmyslné kvóty, a od začátku prosazovali opravdu zásadní argumenty - a to, že Evropa není zodpovědná za strádající obyvatelstvo zbytku planety a 1) není povinná přijímat i zástupy ekonomických migrantů; 2) je nezbytné vytvoření "bezpečných zón" přímo v konfliktních regionech (Sýrie, Irák, Libye) - ....nemuseli se dnes handrkovat (namísto příčin) o řešení důsledků své dlouhodobé nečinnosti. A PŘEDEVŠÍM by mělo mezinárodní společenství, OSN, ale i naši odmítači západního angažmá v zahraničních konfliktech, začít tlačit na Rusko a Irán, aby namísto prázdných slov a pokryteckých frází začaly přijímat – resp. převzaly od EU – veškeré uprchlíky ze Sýrie, prchající před jejich spojencem Assádem (potažmo i jejich bombardéry a tanky).

Velice zajímavé pak je, že se žádný publicista nepozastavuje nad tím, že miliony migrantů směřují celé roky výlučně jedním směrem, ačkoliv z řady zemí (S.Východu a Asie) to mají nejblíže - ne-li na skok - do Ruska, které polovina zdejších "diskutérů" tak obdivuje, resp. považuje za normální evropskou (či dokonce demokratickou) zemi, oplývající nejen medem a strdím, ale i miliony hektarů neobdělané země .... a namísto toho se pokoušejí všichni dostat na teritorium prohnilého Západu a imperialistické Ameriky... :)  Situace nápadně připomíná rafinovaný pokus nepřátel EU a Západu ochromit / destabilizovat Evropu vyvoláním masového exodu a nasměrováním záplavy utečenců a migrantů do EU.

Více viz  "Islamistická agrese a islamofobie - dvě hrozby pro Západ"

Mám obavy, že naši "liberální" populisté, tvořící politickou representaci ČR i EU, vedou Evropu do záhuby, k nové totalitě, resp. katastrofě. Díky jejich bezzubé nemastné / neslané politice získávají zadarmo body všechna "nesystémová" hnutí – od krajní levice po ultrapravici – jejichž vůdci  předkládají národu (zároveň s dezinformační kampaní a šířením fám) líbivá jednoduchá (byť lživá či absurdní) řešení všech problémů, které byrokrati nejsou schopni racionálně řešit. Svou horečnou nečinností (nekonečným žvaněním a filozofováním), ve snaze nikoho si nepohněvat, tj. neztratit voličské hlasy, přenechávají politici de facto volné pole všemožným mesiášům, kteří dál a dál radikalizují společnost.

Každý pohraničník, policajt či voják EU má zcela jasno, co je jeho povinnost, jen vrcholní politici donekonečna diskutují a vytvářejí svou nerozhodností neřešitelnou situaci, nepřímo tak podněcujíc a motivujíc antidemokratické, fašizoidní a prokremelské síly.

Jak tak sleduji neschopnost evropské politické representace na čemkoliv zásadním se dohodnout (čímž mám na mysli především zastavení exodu afrických migrantů, praktickou realizaci obranné strategie a geopolitické doktríny tváří v tvář ruskému imperialismu, turecké imperiální nostalgii a korejsko-čínskému paktu), obávám se, že se zvolna - krok za krokem - schyluje k naplnění chmurné prognozy, kterou jsem před 5, 6 lety zmiňoval v článku "PROGNÓZA anebo SCÉNÁŘ PRO KATASTROFICKÉ SCI-FI?":

====================================================


dále již jen odkazy:

Erdogan vyhrožuje - euRabia.cz

Psychotici na Bosporu: Turecko už zase vyhrožuje Kypru

Turecko zmrazí styky s EU, bude-li EU předsedat Kypr

Turecko opět drze vyhrožuje vládě Izraele

Komentáře

ferohrabal píše…
Ankara odsuzuje český parlament a Zemana kvůli genocidě Arménů

27.04.2017
Ankara - Turecké ministerstvo zahraničí odsoudilo rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říší za genocidu. Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana, který masakr opakovaně označuje za genocidu a nejnověji ho charakterizoval jako jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby.

"Co nejostřeji odsuzujeme a odmítáme usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ze dne 25. dubna 2017. Jsme také zklamáni dopisem prezidenta Zemana ze dne 24. dubna 2017 adresovaným arménské diaspoře ve své zemi s ohledem na události z roku 1915, neboť obsahuje vážné nesrovnalosti," uvedla turecká diplomacie ve svém prohlášení datovaném 26. dubnem.

"Naše reakce na tyto politické akce, které jsou v otevřeném rozporu s historickými skutečnostmi a základními právními principy, byla předána velvyslanci České republiky v Ankaře," uvedlo turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

"Je v rozporu se svými vlastními slovy, když politicky hodnotí událostí z roku 1915," tvrdí Ankara o českém prezidentovi.

Zeman ve svém dopise adresovaném arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi mimo jiné napsal: "Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa." Masové vraždy Arménů označil Zeman za "jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem".

ferohrabal píše…
Česká Poslanecká sněmovna v úterní rezoluci odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.

Vyvražďování Arménů v Osmanské říší padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Ankara označení masakrů za genocidu odmítá, i když smrt mnoha nevinných lidí uznává. Podle Turecka ale nešlo o záměrnou akci Osmanské říše, nýbrž o projev občanské války, jejímiž oběťmi byli i Turci.

Ovčáček: Zeman své stanovisko ke genocidě Arménů nehodlá měnit

Prezident Miloš Zeman své stanovisko k masakrům Arménů Osmanskou říší, které označuje za genocidu, nehodlá kvůli kritice z Turecka měnit. Na dotaz ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Jeho názory označil za dlouhodobé a turecké vyjádření za očekávané. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) k turecké kritice uvedl, že ji zaznamenal.

"Jde o očekávanou reakci," komentoval vyjádření tureckého ministerstva Ovčáček. Připomněl, že se Zeman podobně vyjádřil v minulosti už několikrát. "Své stanovisko pan prezident nehodlá měnit," dodal.

Šéf poslanců Hamáček tureckou kritiku nekomentoval. "Reakci turecké diplomacie jsem zaznamenal," sdělil ČTK.

MZV: Usnesení Sněmovny o arménské genocidě není právně závazné

Turecko se ohradilo proti usnesení Sněmovny, v němž poslanci označili cílené masakry Arménů Osmanskou říší za genocidu, potvrdilo dnes ČTK české ministerstvo zahraničí. Záležitostí se zabýval český velvyslanec v Turecku Pavel Kafka a turecké stanovisko tlumočil české diplomacii také turecký velvyslanec v Praze Ahmet Necati Bigali. Česká diplomacie ujistila Turky, že usnesení Sněmovny není právně závazné a zahraniční politika je odpovědností vlády, nikoli Sněmovny.

"Turecké straně jsme sdělili, že vnímáme jejich citlivost k tomuto tématu (zároveň jsme vysvětlili i kontext, ve kterém bylo usnesení přijato) a ujistili jsme ji, že pozice vlády ČR a MZV ČR k otázce těchto tragických událostí se nezměnila, tj., že hodnocení těchto tragických událostí by se měli ujmout nezávislí historikové," řekla ČTK mluvčí ministerstva Irena Valentová.

Stanovisko Turecka sdělila českému velvyslanci Kafkovi telefonicky ředitelka pro bezpečnostní otázky tureckého ministerstva zahraničí. Dnes dopoledne záležitost řešili také náměstek ministerstva a turecký velvyslanec. "Z turecké i české strany zaznělo, že oběma záleží na rozvoji existujících dobrých bilaterálních vztahů. Turecká strana poděkovala za stanovisko českého MZV a uvedla, že ČR je považována za stát, se kterým má Turecko dlouhodobě dobré vztahy," shrnula výsledky schůzek Valentová.

Na schůzkách také zaznělo, že usnesení Sněmovny není právně závazné a platí, že za formulaci české zahraniční politiky nese odpovědnost vláda. Černínský palác dodal, že usnesení vzal na vědomí.

Valentová doplnila, že stížnost Turecka nebyla podána oficiální nótou. "Žádnou oficiální nótu se stížností od turecké strany, na kterou bychom museli reagovat, jsme neobdrželi, podotkla.
ferohrabal píše…
Pokrytectví jako vždy.... vyšetřovat 100 let po vraždění Arménů, zdali to byla genocida, je totéž jako začít dnes polemizovat, zda existovala Osvětim anebo byl-li opravdu komunismus špatný, zločinný!!!
ferohrabal píše…
V Istanbulu policie rozehnala pochod pořádaný k Mezinárodnímu dni žen
- 8/3 2019. Pořádková policie v Istanbulu slzným plynem rozháněla pochod pořádaný u příležitosti Mezinárodního dne žen. Přišlo na něj podle agentury AP několik tisíc lidí, avšak podle policie akce nebyla povolená. Policisté postavili zátaras u vstupu do pěší zóny v ulici Istiklal a na účastníky pochodu vypálili několik salv slzného plynu. Úřady v minulých letech protesty omezují z bezpečnostních důvodů, píše AP. Před tímto zásahem protestovalo několik set lidí v Istanbulu proti věznění žen a dětí v syrských věznicích. V rámci Mezinárodního dne žen se v Istanbulu konala ještě další akce.
ferohrabal píše…
Turecko bude pokračovat ve vrtech u Kypru navzdory sankcím EU
Rozhodnutí Evropské unie uvalit na Turecko sankce kvůli sporným průzkumným vrtům zemního plynu u pobřeží Kypru nebude mít vliv na odhodlání Ankary pokračovat ve svých aktivitách v energetice. Podle agentury Reuters to v úterý prohlásilo turecké ministerstvo zahraničí.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/510545-turecko-bude-pokracovat-ve-vrtech-u-kypru-navzdory-sankcim-eu.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

ferohrabal píše…
Čistky v Turecku (2016) – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Čistky_v_Turecku_(2016)

ferohrabal píše…
Filip Outrata: Represe v Turecku nabírají obrátky - Deník Referendum
denikreferendum.cz/clanek/28951-represe-v-turecku-nabiraji-obratky
ferohrabal píše…
ps://www.info.cz/svet/mladi-a-bohati-turci-utikaji-ze-zeme-trapi-je-nedostatek-svobody-a-represe-vuci-udajnym-nepratelum-statu-39499.html
ferohrabal píše…
https://www.forum24.cz/turecko-si-hraje-se-sirkami-na-sudu-s-petrolejem/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
ferohrabal píše…
https://www.dotyk.cz/magazin/armenska-genocida-20200214.html?projectagora

Populární příspěvky z tohoto blogu

Drtivá porážka Ruska - jediná šance na dosažení míru v Evropě!

"RUSKÁ PRAVDA" a skutečnost

Proč nikdo nemá rád Rusko - kromě nácků a rudých švábů